Václav Muchna Y Soft: Zákazník je nejdrsnější šéf

 

Zákazník je nejdrsnější šéf

Nedovedu si představit, že bych někde pracoval. I proto prodej firmy zatím neplánuji, říká šéf technologické společnosti Y Soft.

Ve dvaceti založil Václav Muchna firmu, na jejíž rozjezd si půjčil od byznys anděla na "přátelský úrok" čtyřiceti procent. Milion korun mu vrátil do půl roku.

Teď je z Y Softu, který se zabývá vývojem softwaru a zařízení pro počítačový tisk, světová dvojka v oboru. Jeho specialitou je zejména snižování firemních nákladů na tisk až o třetinu. V loňském roce dosáhla společnost Y Soft obratu 140 milionů korun, ten příští už to má být dvojnásobek.

Firma má pobočky v Izraeli, Japonsku, loni koupila americkou konkurenci a je partnerem největších světových značek. "Teď pokukujeme po akvizicích někde v Asii," uvádí šéf a zakladatel Václav Muchna.

Pomáháte firmám snižovat náklady. Tak to by se vám mělo v krizi dařit. Je to tak?

Od ledna se svět zbláznil a máme obrovský nárůst. Vůbec nestíháme, uzavírají se velké obchody. Při krizi nikdo neinvestoval, loni jsme neudělali obchod nad milion dolarů. Rostli jsme jen proto, že jsme začali víc prodávat malým a středním podnikům.

Jenže větším společnostem během těch neinvestičních let zastaralo vybavení, teď je začínají obnovovat. A s tím se vezeme. Máme rozjetých snad patnáct transakcí nad jeden milion dolarů. Nevím, jestli jich vyjde půlka, nebo třetina, čert ví, ale jsou rozjeté.

Když se takhle daří, chce vás někdo koupit?

Nabídky jsou. Minulý týden nám největší konkurent americký Equitrack nabídl převzetí. Samozřejmě jsme neprodali, ale bylo to těžké rozhodnutí. Posadili jsme se do křesla, oni před nás obrazně vyskládali ty miliony, my to smetli ze stolu a řekli, že nechceme. Pak jsem z toho týden nespal.

Kolik vám nabízeli?

Ke konkrétní částce jsme se nedostali. Oni rychle poznali, že prodat nechceme. Ale naznačili, že na transakci mají připraveno něco mezi šestnácti a dvaceti miliony dolarů. A řekli nám, že když nekoupí nás, tak koupí dva naše jiné konkurenty.

A za tu částku byste byli ochotni prodat?

Víte, já jsem skromný člověk, mně taková částka stačí do konce života. A to mám ve firmě jen čtyřicetiprocentní podíl. I kdybych ho dal do banky na čtyřprocentní úrok, tak jen z toho bych měl pět milionů ročně, a to je výrazně víc, než kolik mám teď.

Peníze ale nejsou všechno.

Do podnikání jsem se vrhl hned, jak jsem vyšel ze školy. Nedovedu si představit, že bych někde pracoval a najednou měl šéfa. Jsem zvyklý, že můj šéf je ten nejostřejší na světě a najednou bych měl strašně hodného šéfa. Můj šéf je zákazník, a to je nejdrsnější boss, který může být. A tohohle šéfa si chci nechat.

Byl to jediný důvod neprodat?

Druhá věc je naše vize. Hodláme z Y Softu udělat tuzemskou firmu se sídlem v Česku, udělat tady centrálu skutečně globální firmy pro celý svět.

Už teď v Japonsku všichni výrobci tiskáren a kopírek vědí, kde je Česko. Jezdí sem na služební cesty a později i na dovolené s celou rodinou. Pomáháme nepřímo i turismu. Jsem v tom takovej českej.

Nechceme posílat naše výkazy do ciziny ke schválení, ale chceme naopak, aby je posílali oni schvalovat sem. Hlásí se k nám třeba lidé z IBM, jejichž motivací je pocit, že u nás mohou něco změnit. Změnit něco v IBM, které je svázané procesy, je nemožné, i když to může být dobrý nápad. Zdálo se mi to divné, ale pak jsem si uvědomil, že my se chováme ke svým pobočkám úplně stejně - chceme mít kontrolu nad našimi investicemi.

Jen doufám, že nám to Paroubek nezkazí.

Když Paroubek vyhraje volby, tak tu skončíte a odstěhujete se i s firmou?

To záleží. Nevěřím, že by dokázal svůj program realizovat, pokud vyhraje volby. Nevěřím, že bude mít tak silnou vládu.

Ale kdyby došlo k zásadním krokům z jejich programu, jako například totálnímu zneflexibilnění pracovního trhu, tak bychom o tom uvažovali.

I třeba o odchodu do daňového ráje?

Ne, to v žádném případě. Nejsem proti placení daní, nejsem ani proti zvyšování daní. Když vidím schodek státního rozpočtu, říkám: "Zvyšte mi daně, chci platit víc, ale spravedlivě."

Nepřijde mi ale fér, že udělám v Česku sto pracovních míst, vytvořím firmu s vysokou přidanou hodnotou, která dělá to, čemu se říká znalostní ekonomika, a má jméno všude na světě, vymýšlí technologie, které chtějí implementovat japonské firmy, a stát mi jako odměnu dá padesátiprocentní daně.

Chápu, že bych měl být solidární s lidmi, kteří vydělávají málo, pokud tedy pracují. Jsem i pro progresivní míru zdanění, ale už ta rétorika, že by bohatí měli platit víc, je děsivá. Vždyť my platíme víc, to je princip procent.

Zvedněte nám daně, ale ať je to spravedlivé. Ať vidíme, že jdou na rozumné věci a ne na podporu nesmyslů, a hlavně ať Paroubek nedělá život firmám těžší. My potřebujeme flexibilní pracovní trh.

Ještě k vaší vizi. Co pro vás znamená skutečně globální firma, to chcete nějakou obří společnost? Sám přesně ani nevím, jestli bych nějakou monstr firmu vůbec chtěl. Na druhé straně když jsem s Y Softem začínal, byl limit dvacet zaměstnanců. Ale dnes mě to taky baví, i když už jich po světě máme přes sto.

Nemám konkrétní představu o tom, co je skutečně globální firma. Jsou tu společnosti, jež mají obrat desítek miliard, a takové nejsou. Spíše je to o tom, kde všude prodáváme a jaký tam máme podíl.

Pro mne to znamená být jednička, maximálně dvojka v každé ekonomicky významné zemi.

Z obchodů s Xeroxem nám padá brada

Před rokem vaše firma koupila americkou společnost Xpert Image, chcete jít letos stejným směrem?

Ekonomická recese neumožnila takové finanční přebytky, abychom si mohli dovolit další akvizici. Musím to ale zaklepat, zatím pořád rosteme, jen to nebylo dost na další nákupy.

I když teď už zase pokukujeme, uvažujeme o něčem v Japonsku, Singapuru, obecně zkrátka někde v Asii. Ale to je ještě otázka roku až roku a půl.

Budou vám na chystanou expanzi stačit vlastní peníze, nebo pro ně půjdete na burzu?

Máme silného finančního partnera v Raiffeisenbank. Ta nám bez problémů navýšila úvěry i v ekonomicky nepříjemné době, ani nemám pocit, že by se dialog mezi námi a bankou nějak změnil. A to přes ni financujeme spoustu projektů.

Možná i proto, že jim na měsíční bázi v našem zájmu pečlivě a podrobně reportujeme všechna čísla, aby věděli, že se nám daří. Na ta čísla jsme hrdí.

Jak si vede americká pobočka?

Když jsme ji kupovali, měla většinu příjmů ze spolupráce s Xeroxem, ale byly to opravdu malé obchody. Navíc všichni čekali, co se stane, když americkou firmu koupí firma z Česka. K tomu se připočetlo, že Xerox souběžně dělal obrovskou reorganizaci, která ho takřka paralyzovala.

Výsledek je ale nakonec takový, že jsme díky tomu měli o rok delší dobu na integraci, přípravu a vývoj nových produktů. Díky tomu jsme vystřelili mnohem výš, než jsme před rokem vůbec doufali. S Xeroxem teď spolupracujeme v takových objemech, že i nám padá brada.

Y Soft America se uživí, občas jim posíláme nějaké drobné v jednotkách tisíc dolarů. Ale zároveň jsme na místě nabrali další lidi, investovali do marketingu, což zvedlo náklady. Kvůli velkému potenciálu tam navíc chceme držet peníze.

Co ostatní pobočky?

Většinou je těžce dotujeme. Vydělává ta nejstarší v Maďarsku, letos začal profitovat i Izrael. Ty dvě pobočky do rozpočtu posílají peníze, ostatní zatím ne.

Je pro vás lepší koupit hotovou firmu, nebo expandovat vlastními silami?

V Japonsku sice máme založenou pobočku, ale zvažujeme i koupi firmy. Prosadit se tam vlastní pobočkou je v našem oboru neskutečně složité. Dokonce i náš největší konkurent, který je šestkrát větší než my, přiznává, že je pro něho japonský trh totálně zavřený.

Pro nás je ale důležitý. Mají tam sídlo téměř všichni výrobci tiskáren a kopírek, s nimiž potřebujeme navázat dobré vztahy. Díky tomu s nimi můžeme dělat velké OEM zakázky (OEM - výroba na zakázku), což se nám teď podařilo.

Konica-Minolta vybrala naše produkty pro svoji softwarovou výrobu a my jí je budeme sublicencovat. Máme s nimi podepsané memorandum a kontrakt bychom měli podepsat v červnu, ale už tam posíláme zaměstnance, aby se to dopilovalo.

Zmínil jste Singapur, tam budete taky kupovat firmu?

Uvažujeme o vybudování vlastní pobočky. Teď máme v místě zatím jenom svého zaměstnance. I v Číně to vlastně máme podobné, firmu tam zatím založenou nemáme.

Firem máme jen pár. V Japonsku, USA a v Česku máme velké centrály, pak jsme založili firmy třeba v Maďarsku, Izraeli a potom v menších zemích máme jen zaměstnance, to je případ právě Singapuru, Číny, Německa nebo Británie.

Zvažujete, že byste do Singapuru nebo Číny přesunul i výrobu? Nebo tam chcete jen dělat obchody?

Chci kontrakty. Přesunout produkci by se nevyplatilo, protože jsme poměrně malosériová výroba. U nás to stíhají vyrábět čtyři lidi, zbytek je automatika.

Stěhováním bychom nic neušetřili, jen by se zvedly náklady na kontrolu kvality. Ta musí být vysoká, protože naše zařízení má morální životnost kolem čtyř až pěti let. A na těch pět let musíme dávat záruku.

Kdo jsou vaši zákazníci v Číně?

Máme úspěch u mezinárodních firem, které musejí šetřit, protože to je jejich globální strategie. U čínských společností úspěch nemáme. Tam je vidět, že jim je jedno, že jim ušetříme třetinu nákladů na tisk, protože ony prostě nešetří. Nejsou zvyklé na snižování nákladů.

Máte v Číně potíže s pirátstvím?

S tím máme problémy v Česku, ne v Číně.

Tady existuje řešení MyQ od firmy Janus, na kterém vidíte, že kopíruje názvy i způsob, jakým fungujeme. Některé věci sice zlepšili, některé ale nedotáhli, protože mají na vývoj jen pár lidí.

Převzali i naši terminologii, kterou jsme v češtině vymysleli my.

Také zkopírovali, naštěstí ne dobře, způsob, jakým účtujeme. Náš systém je totiž unikátní i ve světě, takže to museli vzít od nás.

Největší sranda je, že s touto firmou jsem kdysi dávno začínal. Dělali jsme pro ni hodně, ale pak jsme se nedohodli. Původně jsme měli dohodu, že budou financovat vývoj, ale oni si začali dělat nároky i na další věci. Oni dnes tvrdí, že my jsme to zkopírovali od nich.

Řešili jste to i soudní cestou?

Spor jsme vedli v roce 2004, kvůli ochranné známce. Tehdy nás donutili přejmenovat náš produkt ze SmartQ na SaveQ.

A nepřemýšlíte kvůli tomu o využití softwarových patentů?

Pro mne nejsou konkurenční zbraní zdlouhavé bitvy o softwarové patenty, ale inovace a motivovaný tým. Proti nim máme i výhodu, že jsme větší a dokážeme se dostat na nižší ceny. To ale nechceme dělat, protože nehodláme spustit cenovou válku. To přece není způsob, jakým my, čtenáři Ekonomu, chceme dělat byznys, že ano? To možná čtenáři nějakých jiných periodik...

Pro stát nejsme zajímaví. Ten totiž nešetří

Vaše firma víceméně rozšiřuje nabídku výrobců tiskáren o další byznys. Co vlastně brání výrobcům tiskáren, aby začali dělat to, co vy, a vytlačili vás z trhu?

Nic, oni to chtějí dělat. Jsou větší hrozbou než konkurence. S tou se dá bojovat, ale na trhu vyhrává ten, kdo kontroluje distribuční kanál. A proto jsou výrobci pro nás velké riziko. I my jsme pro ně ale nebezpeční.

Oni vidí, že tu vzniká nový trh, který je obsazen maximálně z deseti procent, a chtějí na něj. Tak se s nimi snažíme dohodnout, snažíme se vytvářet OEM kontrakty. V Japonsku jsme udělali minimum byznysu, ale zato jsme uzavřeli ty důležité OEM kontrakty, které jinde udělat nemůžete.

Pod značkou chceme prodávat do největších firem a do malých podniků budeme klidně dodávat jako OEM partner.

Přijdeme sice o kus marže, ale dostaneme se na nové trhy. Nejsme z toho šťastní, ale nedá se nic dělat. Je zvláštní, že se na to ptáte. Tuhle otázku jsem dostal akorát od našeho největšího konkurenta. Nikdo jiný si to neuvědomuje, ani lidé u nás ve firmě.

Má pro vás potenciál státní správa a její zakázky? Šetřit by přece potřebovala.

Je úplně jedno, v jaké jste zemi, my jim nabízíme, že ušetří. Ale už jste potkali vládu, která chce šetřit? My jim prostě nemáme co nabídnout.

Máme samozřejmě jako zákazníky i nějaké státní instituce, ale tenhle sektor rozhodně není významným klientem ani tady, ani jinde na světě. To je tristní.

Hodně se nyní mluví o korupci ve státní správě. Vás se to nedotýká?

Nejsme na státu závislí, abychom ho museli uplácet. Obejdeme se bez něj. Navíc když chcete dělat mezinárodní firmu, nesmíte dávat úplatky, takové věci nesmíte dělat. Nevěřím, že by šlo touto cestou vybudovat globální firmu. Věřím, že korumpující firmy na to dojedou, protože to všechno stejně jednou praskne.

Měli jsme problém třeba v Maďarsku, kde jsou zaměstnanci zvyklí dostávat část mzdy neoficiálně i ve velkých firmách. Odmítli jsme to dělat a bylo s tím mezi zaměstnanci plno potíží.

Peníze lidi ani firmu nespasí

V roce 2006 jste získal ocenění Začínající podnikatel roku. Bylo vám to k něčemu?

Strašně moc mi to pomohlo. Přineslo to ohromnou publicitu, pomohlo to prodeji i našim vizím.

Firma, která chce jen peníze, to nikdy nikam nedotáhne. Když chcete být velcí, musíte mít vize. Podnik je živý organismus, a když se chcete někam dostat, musíte mít další představy kromě peněz. Člověka ani firmu nespasí peníze, byť jsou příjemné.

Dalo mi to sílu pracovat na tom, že podnikatel není jen Kožený, ale lidé, kteří z nuly postavili velkou úspěšnou firmu.

Synonymem pro Y Soft jste vy. Vaši společníci tohle neřeší?

Myslím, že kdyby jim to vadilo, dali by to najevo. Teď jeden z kolegů z Y Softu odchází. Prodává 21 ze svých 30 procent. Procento kupuje finanční ředitel a zbytek firma. Kvůli tomu také spouštíme přechod na akciovou společnost.

Moji společníci dostali podíl, protože si jich vážím a protože udělali pro firmu extrémně moc a bez nich by nebyla. Na druhé straně jsem ale firmu zakládal já a oni u toho nebyli, přišli až po několika letech. Navíc kontrakt jako generální ředitel tu mám já.

Je to strašně důležité pro stabilitu podniku, protože se nikdo nehádá o své postavení. Tím ale nechci říct, že když najdeme lepšího ředitele, že ho nenechám řídit. To bych byl sám proti sobě, kdybych ho k tomu nepustil, přece mám v tom podniku podíl.

Setkal jste se s nedůvěrou partnerů kvůli věku? Třeba v Japonsku to asi musel být docela náraz.

To byl a je pořád. V Japonsku je rozdíl mezi nadnárodními a národními firmami. V těch mezinárodních je to lepší. Ale v národních se nesmím vůbec ukazovat, a to bez legrace. Ze dvou důvodů - jedním je věk a druhým japonština.

Náš šéf v Japonsku byl nešťastný, když mu začaly šedivět vlasy, zatímco jeho manželka skákala radostí, že už to konečně bude super. V Japonsku je věk důležitý, šéfové velké firmy pod šedesát neexistují.

Tady můj věk zarážel partnery dříve, dnes už ne. Už přece jen máme za sebou historii. A bohužel taky stárnu, není už to tak jako dřív.

Začínali jste v tomto tisíciletí. Cítili jste se znevýhodněni proti firmám, které začínaly v devadesátých letech, v divočejším prostředí?

Na to jsem se často ptal sám sebe a myslím, že jsme byli strašně znevýhodněni na první pohled. Když to ale začnete podrobně studovat, je to naopak.

Nevýhoda byla, že dřív jsme mohli vydělat obrovský prachy. Výhoda zase, že v Česku bylo už konkurenční prostředí a my jsme se v tom naučili fungovat. A to je výhoda, jsem za ni rád. Pro expanzi do zahraničí je to klíčové.

Zhoršilo se podnikatelské prostředí za dobu vašeho podnikání?

Jsem nehorázný optimista, takže věřím, že se zlepšilo. Nepracuji ale se státním sektorem. Vidím však, že se Češi dostávají na žebříčcích v mezinárodních firmách výš a výš, ale jde jim to pořád pomalu. Dal bych tomu ještě tak dvacet let.

A jak to bylo při vašem začátku?

Víte, občas přemýšlím, proč je Y Soft dál než jiné firmy. Je to rozdíl v dobrém a špičkovém podnikateli a omlouvám se, že si tak fandím, i když nevztahujme to jen na mě.

Je to o lidech ve firmě. Prvotní rozdíl je ale ve chtění. Špičkový člověk prostě chce dělat špičkovou firmu. To je jediný rozdíl.

 

Václav Muchna (30)

Vzdělání
- Studoval na Masarykově univerzitě a na Vysokém učení technickém v Brně. Ani jednu školu nedokončil.

Kariéra
- V roce 2000 založil se staršími spolužáky firmu, pracovali na internetové encyklopedii, multimediálním projektu Australis či softwaru pro sázkovou kancelář.
- V roce 2006 získal titul Začínající podnikatel roku.
- Během let 2007-2009 zakládal dceřiné společnosti v Maďarsku, Japonsku a v Izraeli.
- V roce 2009 realizoval prvni akvizici, kdy vedl převzetí americké firmy Xpert Image.

Soukromí
- Je svobodný, žije s přítelkyní.
- Mezi jeho největší koníčky patří sjezdové lyžování, potápění a červené víno z Bordeaux.

Y Soft
- Firma založena v roce 2000.
- Začínala v Technologickém inkubátoru.
- Vyrábí hardware a software pro snížení nákladů a zvýšení komfortu tisku.
- Loni měla obrat 140 milionů korun.
- Odhad na letošek je 160 milionů, na příští rok 280.
- V Česku zaměstnává zhruba 70 lidí.
- Pobočky má v Maďarsku, Dánsku, Izraeli, Německu, Japonsku a USA.
- Je dvojkou na světě ve svém oboru (po americké firmě Equitrack).

Zdroj: ekonom.ihned.cz, www.ysoft.cz